Rozdíly mezi bezešvou a svařovanou trubkou

Ocelové trubky patří mezi primární hutní materiál využívající se v řadě stavebních konstrukcí. Pokud nevíte, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy trubek, jak se ocelové trubky vyrábějí a dělí, pak je tento článek určen právě pro Vás.

Ocel

Ocel je nejběžnější a nejstarší materiál využívaný pro výrobu trubek. Trubky se vyrábějí odlišnými způsoby v normalizovaných průměrech a délkách. Ocelové trubky jsou odolné proti nárazům, snesou vysoké teploty, jsou pružné a pevné. Nejčastěji se trubky vyrábějí kosým válcováním.

Válcování trubek

Jedná se o proces tváření kovů průchodem mezi válci, které se otáčejí na válcovací stolici. Materiál se postupně tvaruje a posunuje. Ocelový sochor (hutní polotovar, tyč) při válcování trubek prochází dvěma soudkovitými válci (pod úhlem 3° až 7°) a současně naráží na ocelový trn, který vytváří do polotovaru díru. Válcování vynalezli bratři Mannesmannové a první bezešvé trubky vyráběli od roku 1890 ve své továrně v Chomutově.

Image 2
Válcování oceli

1) Bezešvé ocelové trubky

Trubky této kvality se vyrábí hlavně válcováním. Mohou být podle technologie rozdělené na válcované za tepla a za studena nebo redukované za tepla a studena. Dle provedení jsou děleny na hladké konstrukční, závitové, přesné nebo kotlové. Bezešvé trubky se vyrábějí z ušlechtilé oceli jakosti 11 353. Tato ocel je vysoce odolná proti rzi nebo kyselinám, stejně jako vůči vysokým i nízkým teplotám.

Trubky mohou být tažené za studena - pak slouží pro výrobu dalších propracovanějších trubek (např. hydraulických nebo pneumatických válců). Pokud jsou válcované za tepla, jsou vhodné k výrobě např. vstřikovacích trubek. Obecně jsou bezešvé trubky vhodné k výrobě HPL trubek na hydraulické a pneumatické rozvody.

Nevýhodou bezešvých trubek jsou vysoké náklady na výrobu.

Používaná jakost oceli pro výrobu bezešvých trubek j. 11 353
Jednoúčelová ocel je vhodná na trubkové konstrukce, potrubí pro vedení oleje, nafty, vody, páry, vzduchu, plynu, na spojovací součásti potrubí apod. Svařitelnost je zaručena v závislosti na tloušťce polotovaru.

2) Svařované ocelové trubky

Právě kvůli poměrně vysoké ceně se pro konstrukční účely vyrábějí trubky svařované. Ty jsou vytvořeny buď za tepla nebo za studena ze svinutého ocelového pásu. Pás se zakruží do tvaru trubky a následně se podélně svaří na svářecím automatu. Svár je oboustranný a musí mít stejnou pevnost jako základní materiál.

Podle technologie výroby se tyto ocelové trubky dělí na tři základní typy - hladké, kalibrované a přesné tažené za studena.

Rozdělení trubek podle válcování:

- válcované za tepla - válcované za studena - redukované za tepla - redukované za studena

Rozdělení trubek podle provedení:

- trubky hladké - trubky závitové - trubky s tvárnými konci

Rozdělení trubek podle způsobu výroby:

- bezešvé ocelové trubky válcované za tepla - vyrábějí se z ušlechtilé oceli jakosti 11 353 - bezešvé ocelové trubky tažené za studena - vyrábějí se z ušlechtilé oceli jakosti 11 353 - ocelové trubky svařované (podélně svařované hladké trubky, podélně svařované kalibrované a tažené za studena přesné) - vyrábějí se z neušlechtilé konstrukční oceli jakosti 11 343 nebo 11 373

text: redakce, foto: archiv, foto nákresu válcování: Wikipedia